Sámenuoraid dáiddadáhpáhus
1970-logu rájes
Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea leamaš sámemánáide ja -nuoraide dehálaš deaivvadanbáiki juo lagabui vihttalot jagi. Dáhpáhus nanne mánáid ja nuoraid kultur- ja dáiddaáiggeájiid, oktiigullevašvuođa ja sámi identitehta. Sámenuoraid dáiddadáhpáhusas lea stuorra mearkkašupmi nuoraid ealli sámekultuvrras.
.jpg)
Dáiddadáhpáhusat leat ilolaš ja ivdnás dilálašvuođat
Skuvllain leat ráhkkanan olles jagi dan ilolaš ja ivdnás dáhpáhusa várte. Oahpaheaddjit dorjot ja bagadallet nuoraid. Dáhpáhus fállá nuoraide dilálašvuođa ovddidit dáidduideaset ja čájehit daid earáide. Dáiddadáhpáhussii bovdejuvvojit buot Sámi mánát ja nuorat sihke buot sámegiela ja sámegielat oahpahusas leahkki mánát ja nuorat.
Dáiddadáhpáhusat leat sámenuoraid deaivvadanbáiki
Dáiddadáhpáhus gulai álggos eará guovlodáhpáhusaiguin riikkaviidosaš Nuoraid dáiddadáhpáhusaid ráidui.
Dál dat lea oassi Nuorra Kultuvra –fierpmádagas seamma dásis go eará guovlodáhpáhusat, main válljejuvvojit ovddasteaddjit giđa váldodáhpáhussii dahje dihto jagiid dollojuvvon Skuvllaid Stuorrafestii.
Váldotemá mearriduvvo riikka dáhpáhusa dánsa-, musihkka- dahje teáhtertemá mielde, man lassin prográmmas lea álo juoga erenoamážit sámekultuvrii čatnašuvvi temá. Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ulbmilin ii goittot leat dušše árbevirolaš dujiid ja doaimmaid gáhtten, danin buotlágan dáiddasuorggit leat mielde vurrolagaid. Sámetemán leat leamaš ee. govvadáidda, diktagilvu, joavkočuojaheapmi, ráidogovva, oanehisfilmmat, rollabiktasat, gákte- ja duddjončájáhusat, juoigan- ja musihkkabargobájit.
Dáiddadáhpáhusa váldoordnejeaddji lea sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi, ja ordnemiid koordinere skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat. Ordnemii oassálastet maid sámiid ruovttuguovllu gielddat. Sámenuoraid dáiddadáhpáhus gullá skuvlajagi bargoprográmmii ja dáhpáhusat dollojuvvojit skuvlavahku áigge. Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ja riikkaviidosaš dáhpáhusaide oassálastima ruhtada Oahpahus- ja kulturministeriija.
